První rozostření a hned v prvním měsíci
Tak jsem se rozhodl napsat o tom, jak probíhal tento týden. Naplánoval jsem si do týdne splnění úkolů, které souvisí jako malé kroky s měsíčními, čtvrtletními a ročními plány. Je to ta činnost navíc, co se musí udělat, aby se člověk posunul k cíli. Je to ta činnost, která se dělá navíc k tomu, co musím v týdnu stihnout udělat.
Je zkouškové období a musel jsem se věnovat škole, jet na zkoušku a ještě teď musím napsat nějakou práci, kterou dlužím z loňského roku!!! Navíc jsem byl jeden den po doktorech s Audrey a Laurou. Je to něco, co nejde delegovat a musí to být hotovo.
S tímto jsem při plánování týdne nepočítal. Tím jsem se dostal do skluzu. Do dnes jsem to stáhnul a do příštího týdne přenáším jen 2 úkoly z tohoto týdne. Přišel jsem o 2 dny práce a 2 úkoly jsem nestihl.
Jsou okolnosti, co nás v životě rozostřují, ale my se nedáme 
. Příští týden dotáhnu, co jsem minulý nestihl a budu pokračovat dál. Nebojím se vlka nic.
Vždy se to nedá přesně naplánovat, ale důležité je to dotáhnout do konce. Když vidím, že to nejde, tak to celé nevzdam a pokračuju dál.
